Requiem ztraceného dětství
Requiem ztraceného dětství
Anotace: Když se stane něco, co nejde změnit...a změní vás to na celý život.
Neplač už, duše má-nevinná
když náruč tvá panenku obímá
Tvé světlo a lásky se změnily v prach,
zbyly jen otázky návrhy a strach.
Když bylo mi smutno, tak přilétli andělé
slzička oschla, a já se mohla smát.
Tak proč mě teď pálí i doteky nesmělé? A křídla mě studí?
A proč nemůžu spát?
Proč topí se v šarlatu, zbarvená myšlenka?
A ztrácí se dech? A selhává mi hlas?
Drtí mi srdce jak zhrzená milenka,
že pro pomstu vrátí se zas.
Že doktor je vrah? A jeptiška svůdnice?
změnami rozum můj žasne!
Srdce mé, BO BOJE! a chorály polnice,
ohluší vše co je krásné.
Tak z duše dítěte, je náhle duše ženy.
Jen odlož svou panenku, a na sebe buď pyšná
Pro zpěvy ryb a křik bílé pěny,
neplač už, duše má- hříšná.
Komentáře (4)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Je plna citu, zamysleni...ale ja nevim, neznam cely kontext, i kdyz si asi leccos domyslim. Nicmene libi se mi vyjadreni a volba slov
26.08.2009 11:04:00 | Nergal
Je to úžasně silný. Asi jako všechny tvá díla. Je z toho cítit, že jde o slova člověka, který ví... A proto je to asi taky tak silný...
26.11.2007 20:49:00 | Liss Durman
snad nevadí, že komentuju zrovna já :) xcm,.-
( a OTÍK :D zrovna se prošel po klávesnici a bere mi hhhm nsserh písmenka z ruky a píše za mě...:)
Tohle je nádhera i když je to smutné. Moc moc se mi to líbí a myslím, že bys měla psát dál. Hezky ti to jde. Měla bych přestat. Otík mě kouše prsty :D
09.11.2007 09:45:00 | Anewue
