Život minulý

Anotace: už s tím nechci mít nic společného

Noc a stesk

Je noc a vítr mezi okny víská
Měsíční svit dopadá na mě skrz žaluzie
A já? Mně se jenom stýská
Snad v této noci zbyla ještě trocha magie

Kéž bychom se střetli už za chviličku
Kéž bychom se líbali,hladili
Jen co položíš na polštář svou hlavičku
A pak já tu svoji, spolu bychom snili

Ty na jednom konci světa a já na druhém
Ikdyž já sním a tebe otravuje ještě den
I přesto všechno my dva spolu dál budem
A budem si nadále snít náš sen
-------------------------------------------------------------------

Padá hvězda

Koukni z okna, padá hvězda...
přej si něco, přej...
poznáš, že se ti to nezdá...
a pořád ti bude hej...

Už letí pomalu dolů...
držím tě za ruku...
přejme si něco spolu...
líbám tě na uchu...

Ohnivý špendlík k zemi letí...
v chvilce protká nebe...
my spolu v jednom obětí...
Já miluji jen tebe...
-------------------------------------------------------------------

Pouštní růže

Malá růže v poušti
v bílý šat oděná
Šaty v písek spouští
příliš je zasněná

Objeví ji starší muž
polibí ji a pohladí ji
Vyndává z kapsy nůž
s myšlenkou, že přesadí ji

Pak ale nožík schovává
pobrukuje si a kroutí hlavou
Poté tiše dodává
jen zde jsi Krásou pravou
-------------------------------------------------------------------

Nevím sám

sedím tu jen já a trojka v žíle
svět kolem nevnímám, jen užívám te chvíle
chvíle, kdy jsou pryč všechny starosti
ale já utápím se ve své vlastní marnosti
Sám sebe viním i sám sebe lituji
každým dnem o smrti uvažuji
má vůbec cenu ještě žít
o každou minutu musím se bít
tenhle boj je předem prohraný
nad mou hlavou už krouží vrány
nezbývá než jít pořád dál
není čas abych se bál
a v této proklaté chvíli
zlo nad dobrem ve mně sílí
srdce krvácí a černá
neboť láska mu nebude už nikdy věrná
už na tomto světě nechci být ani minutu
jen na chvíli, jen na chvíli si zdřímnu tu
zavřít oči a už je neotvírat
tak moc chtělo by se mi umírat
a fakt, že to nikdo nepochopí
ten fakt, za mne žiletku uchopí
-------------------------------------------------------------------

Ode mě,od nich,ke mně, k nim

Pro jednu holku trápíš se půlroku
Vykašli se už na ni ty cvoku
Ona už tě nechce, jinýho si najde
A stejně jako včera i dnes slunce zajde
No tak už se netrap pro ní
To už ti jiné holky nevoní?
A já no to říkám, že ne
Jenom k ní mě srdce žene
Tak ty seš pěkně asi zamilovanej
Podívej máš kámoše, to je to nej
Na nás se můžeš vždycky spolehnout
My tě nenecháme pro ženskou pod zem lehnout
Stojíme pořád za tebou, před tebou
Všude kde potřebuješ,tví kámoši budou
Já jsem tvá zbroj,jinej je tvůj meč
Tak se každý hrdě postav a zbaběle neuteč
S náma ty se nemusíš bát
Pro tebe se každej bude prát
A teď?Ani teď tě nenecháme na zem padnout
Ani tvé city k ní necháme zvadnout
My jsme s tebou vždy a všude
Za každých okolností, jo tak to bude
Tak už se o nic nestarej
Nejsi její starej
Můžeš si teď jít užívat
S náma dlouhé nocy prožívat
Ne já nejsem lepší než tvoje bejvalá
Ale koukej, vždyť tě jen za nos tahala
Dělala z tebe jenom vola
Tys stál nahoře, ale všichni se ti smáli zesdola
Tak pojď taky dolů k nám
Já ukažu ti co pro tebe mám
Tak už si zpátky dole mezi náma
Není tu ona,tvůj otec ani máma
Máš tu jenom kámoše
Stara,Maňďu a Joshe
-------------------------------------------------------------------

Vrah

Včera jsem potkal svého vraha
Nejprve mi přečetl má práva
A pak povídá, neměl si lhát
Měl si tam s ní zůstat stát
Neměls nechat ji na tom přechodu
Neměls zmizet bez udání důvodu
Měls vědět, že máš se vrátit
Měls vědět, že lásku můžeš ztratit
Zradil jsi její čisté city
Jediným viníkem jsi ty
Teď stihne tě tvrdý trest
Než narazí na tebe samoty pěst
Budeš trpět pocitem viny
S vědomím, že nevrátíš své činy
Srdce ti celé dny bude krvácet
Na pokraji světa tvá duše bude se kymácet
Dlouho budeš čekat a prosit o poslední ránu
A já hned vedle tebe stát zůstanu
Abych viděl tvá muka, bolest a utrpení
Všem pak zvěstoval, že láska není jen snění
Že láska není jenom to krásné
A na jejím konci ti srdce stejně praskne
A žes neudělal proti tomu nic
Byť ses snažil sebevíc...
Pak se na mě tajemně podíval
A dál nic už nepovídal
Srdce mé shořelo v temnotě
Duše má utopila se v samotě
Tak skončil příběh kluka
Co věřil,že má osud ve svých rukách
-------------------------------------------------------------------

Why?

Dnes už tomu bude pár dní
co není se mnou a já stále s ní
S každým okamžikem mi řve srdce
v myšlenkách natahuji po ní ruce
Stále dál a dál a kupředu
Ale já už to více nesvedu
Nedosáhnu už na tebe
Si vzdálenější než nebe
Dlouho už jsem bojoval
A přitom to jen zhoršoval
S každou smskou mou
Jsem podnítil nenávist tvou
Tak proč se to takhle skazilo
Když se nám tak pěkně dařilo
Tak proč už mě nemáš vůbec ráda
Proč mě nechceš ani jako kamaráda
Proč mě nutíš schovávat se, utíkat
Proč mám své srdce dále zamykat
Proč nejde čas vrátky zpátky
Proč byly všechny ty hádky
Proč ty jsi zase s ním
Proč já o tobě už jen sním
Proč o tobě každý večer uvažuju
Proč tě pořád za lásku považuju
Proč ses takhle změnila
Proč si mě tím ranila
Proč musím pořád blbě psát
Proč ti nemůžu jen pusu dát
Tím by se vše změnilo
Hned žít by mě zas bavilo
Jenže to už se nikdy nestane
A ta bolest navždvy zůstane
Užírat mě bude ve dne, v noci
Proč mi nikdo nemůže pomoci
Proč to takhle skončilo
Málem mě to zabilo...
-------------------------------------------------------------------

Zklamání no

Už nemůžu ani o lásce psát
místo toho mám chuť se rvát
převálcovat na bojištích všechny soky
pít krev z jejich lebek ještě dlouhé roky
však jedinného právého nepřítele sám v sobě mám
a již dnes vím, že svou bezcitností jej brzy ubodám
není času nazbyt,brzy poslední cit bude zabit
není více chuti se smát či plakat
srdce se utápí v nekonečné touze se flákat
hluboko pod hladinou tlukot není slyšet
to jen zármutek nahlas může hučet
-------------------------------------------------------------------

6 měsíců výročí

Dnes máme už půl roku
Šest měsíců v jednom kroku
už my dva spolu jdem.
A tak říct chtěl jsem;

Je krásné tě znát,
spolu s tebou se smát.
Za vše chci Ti poděkovat
a vzácný dar Ti podarovat.

Drahocenější než růže v poušti,
která už své kořínky zapouští.
Dávám ti srdce svého druhou část,
když tu první povedlo se ti ukrást.

Dobře je obě uschovej,
nejlíp k srdci svému přikovej.
Snad už budou bušit společně,
a nebudou žádné hádky konečně.

A co za básěň by to bylo,
kdyby tu něco pochybylo?
Asi by byla bez příchutě,
kdybych nenapsal; Miluji Tě.

Miluji tě jako kouhout slunce raní.
Miluji tě jako rytíř svou paní.
Miluji tě jako měsíc miluje noc.
Miluji tě více než takhle, miluji tě moc.
-------------------------------------------------------------------

Vrak

Miloval jsem ji
ona mne taky
teď máme se dost
místo srdcí dva vraky

Pomalu klesáme dolů
plní smutku
a beznaděje
plní světabolu

Záchrana naše
nikde žádná
marně se snaží paže
my se utopíme

Zemřu pro tebe
ty pro mě
je pozdě, vidím nebe
už je po mě

Jen ty mě zpět
zase k životu
láskou přivedeš
když milovat mě budeš
-------------------------------------------------------------------

Polibek

Není nad polibek ženy.
Takový co i život změní.
Není nad polibek z lásky.
Mrazivý, vášnivý, bez nadsázky.

Nepoznám lepší lék.
Lepší než-li polibek.
Nelze popsat tolik touhy.
Kolik skrývá polibek pouhý.

Někdy na rtech zamrazí.
To než k srdci dorazí.
Nechcem jej pustit ven.
Ještě ne,ještě chvíli jen.

Nemůžeme bez něj žít.
Musíme i přes jiné rety pít.
Nedá se jenom smát.
A nenechat si jeden dát.

Nikdo neví čím to je.
Že taková věc uklidňuje.
Někdo málo umí políbit.
A otevřít tak lásce byt.

Neviným polibkem to začne.
Ret na ret se zmáčkne.
Na můj tvůj,můj na tvůj.
Svět se točí, juj, juj, juj.
-------------------------------------------------------------------

Živý mrtvý muž

Všude kolem lidí spousty.
Tvůj svět se zmenšuje.
Jakoby i stěny tloustly.
Pohled na svět se žčerňuje.

Nenajdeš už přítele víc.
Ani hledat nechceš jej.
Od starých známých svých - nečekej už nic.
Asi myslíš, že si zbabělej.

Ale neboj, bude hůř!
Nikdo po Tobě ani myšlenkou nehodí.
Do zad Ti zabodnou nůž.
Pak tě ještě z domů vyhodí.

Každý, jako ty, chtěl být jednou rytířem.
Duši křehkou mít, tělo ze železa.
Teď už Tě nechce ani tvá zem.
Nemůžeš svůj sen snít, nespasí tě ani Tereza.

Teď už na dně ležíš sám.
Nemáš už kam víc bys šel.
Pod tvím provazem zlomils rám.
Přemýšlíš jak jinak bys umřel.

Smrt by byla svobodou.
Tu bys tak moc chtěl.
Bůh nedopřeje ti ji ani náhodou.
Chce abys ještě víc trpěl.

A tak končí příběh můj.
Snad se z něj někdo poučí.
A ty žij život bídný svůj.
To tě mravům naučí.