Duším se křídla nestříhají
Duším se křídla nestříhají
Máš boha co hříchy počítá
myslet chceš místo naslouchání
však duši svazovat cesta je trnitá
prostor jí udělej na létání
Nepromluví s tebou vězněná duše
neřekne špatný rádce je strach
namísto lupení z červené růže
sypeš si pod nohy suchý hrách
Tělu dej klidně pouta a okovy
duši vrať vesmír a létej s ní
tělo smí klopýtat strach mít i obavy
však duše bez křídel tebe uvězní
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk
Vždyť duši nesluší z ocele podkova,
taková podkova k zemi ji přiková,
okovy z podkovy jen koním sluší,
dle daných pravidel, jsou koně bez křídel,
ta pouze sluší ptákům a duši...
28.06.2007 11:27:00 | zzlatý
Tohle by stálo za úvahu. Myslím, že měla bys o čem psát.
Duše křídla nemá, protože je nepotřebuje, ale máme vžitou představu. "Všechno lítá, co má peří"
Ale kdo ví, jak to vlastně je a po téhle Tvé básničce si ty křídla umím představit docela dobře.
11.03.2006 20:48:00 | Anny
