Chladný a zoufalejší než já

Anotace: Takový malý příběh v básni...

Pili jsme spolu víno barvy krve
Noc byla mladá a měsíc daleko
Chtěli jsme se přiblížit alespoň míli
Dotknout se nebe a přejít přes peklo
Naše těla létala mezi mraky
A hořela v kotlích lásky i poznání
Ruku v ruce kráčeli jsme tímto světem
Hledali odpovědi, co se nesmí a co smí
Pak dals mi přes oči saténový šátek
A řekls : "Ať vidíš to, co vidím já..."
Zatočils se mnou párkrát po pokoji
A na rty polibek dal
Uviděla jsem svět plný stínů
Žádný nábytek, žádné okno v pokoji
Už necítila jsem tě vedle sebe
Chlad s temnotou se propojil
A někdo jiný vzal mě za ruku
Někdo chladný a zoufalejší než já
Dal mi napít ze své sklenice vína
A ty jsi tam jenom tak stál
Čekals, až propadnu šílenství
Až budu tě hledat a volat tvé jméno
Někdo jiný však sundal šátek z mých očí
A nechal mě zapomenout
Stále tě potkávám, stále tě cítím
Když temnota noci objeví se v tvé tváři
Stále vidím to, co vidíš ty
A usínám s kapkami krve na polštáři
Někdo jiný však drží mou ruku ve své
Někdo chladný a zoufalejší než já
Po nocích s ním popíjím rudé víno
Ve světě, který ukázals mi sám...