Zemřela mláda,
do hrobu dána,
ubitá prací.
Svěžest, jiskra,
vše co měla,
mrtvé leží pod drnem.
Dokonce i fantazie,
jenž neznala jí hranic,
zploštěla,
začala být na nic.
Lidé, práce, povinnosti,
ten zbytečný shon,
kolík do srdce jí vrazil,
započal na ní hon.
Ztratila se, rozplynula,
ve všednosti práce,
večer přišla, lehla, spala,
ráno vstát a znovu zase.
Udusit, utlumit, zařadit,
heslo dnešního dne,
máš rodinu, děti, dům i auto?
jsi dobrý člověk, dobře žiješ,
nevadí, že jen se dřeš.
Zemřela mláda,
zbyla po ní jen troska,
bez fantazie, jiskry v oku,
beze snů,
bez života,
zombie dnešní doby.
sto šdých jeden barevný sto barevných jeden šedý. Vždy se někdo liší a někdo je stejným. Otázkou je kdo je tím stejným a kdo lišícím. V tomto případě jasné...
14.06.2008 21:01:00 | anima alba
takových je
03.01.2008 16:36:00 | Trdlo