Zase slyším věty, ty věty beze slov
a vidím obrazy, obrazy bezbarvé
poslouchám hudbu, k níž není žádných not
a nedůležité, je všechno významné
Jen čtyři stěny, postel, popelník a já
s ránem zmizely krásy, o kterých se v noci zdá
proč mám tolik otázek a tak málo odpovědí
paměť chtěl bych vymazat, vzpomínkám ustlat v zapomnění
...a já přemýšlím nad slovy...líbí, pod kůží. Mimochodem, schizofrenní blíženec, hezké
24.10.2008 17:57:00 | Neexistujíc a její ruce od krve