Vzpomínka

S kloboukem hluboko do čela,
šeptal jsem Vám slova nesmělá,
často jste po nich brečela,
ale dát slzy na odiv nechtěla.

Namaloval jsem pro Vás anděla,
křídla měl rozpálená doběla,
a i když byla celá umělá,
alespoň tu chvíli, tu malou chvíli letěla.

Kapička potu se koulela,
Vy jste mi kapesníčkem ji setřela,
ale líbat jste mne tehdy nesměla,
a dnes už ta touha zřejmě vyčpěla.

S kloboukem hluboko do čela,
namaloval jsem pro Vás anděla,
ale Vy jste mne tehdy líbat nesměla...
Ta vzpomínka je už trochu omšelá.