Babička

Babička

Anotace: Smutná báseň ze života..

Sedíš tiše, ruce v klíně.
Ramena dolů svěšené.
Oči prázdné, kdysi tak vlídné!
Teď jak dvě bitvy v boji o život prohrané.

Tvou křehkou ruku svírám v dlani
a dýchám na ni horký dech.
Vzpomínám.
Snad už to pravda není ani,
jak vískala mě ve vlasech.

Kdys učila mě o životě,
zdá se mi to jako včera,
že milovat mám i v zlobě,
bojovat a být vždy hrdá!

Dnes hledíš na mě, nevzpomínáš.
Jen slza po tváři teče ti.
Ruce v klín si opět vkládáš.
Chce se mi křičet.
Ta staroba! To prokletí!

Čas vzal mi tě a ukrad duši.
Nechal tu jen prázdné tělo.
Ta duše ti prý už nepřísluší.
A to tělo, do hrobu by patřit mělo?

Chci bojovat a prát se s časem.
Chci zastavit ten krutý děj!
Však jsem jen člověk – prach a písek.
Ne Bůh ani čaroděj.
Autor lalej, 13.01.2008
Přečteno 573x
Tipy 10
Poslední tipující: hostmen, Bíša, hanele m., Psavec, Danah, blue, Vladimír P.
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (1x)

Komentáře

svoji babicku miluju, nedokazu si predstavit co bude at tu nebude. Normálně si me rozbrecela.

23.01.2008 23:44:00 | C.alwen

a proč: :-)

a proč .. nejsi čaroděj?
a proč .. nejsou na prodej?

Koupila bych je za kačku
a dala si je do sáčku.
Pak na poličku knihovny,
zařadila do kolonky "hezké sny" ;-)

13.01.2008 15:55:00 | lalej

nejsem bůh ani čaroděj
nepíšu básně na prodej

život má prazvláštní děj
a tak si ty hezké dny schovej, jako trofej

lala lej

13.01.2008 15:28:00 | blue

poslední sloka je povedená

13.01.2008 14:01:00 | Vladimír P.

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí