Anotace: ......
Vyplašené ticho
posmutnělo
hořkosladkým nálevem
pobolívá
úsměvem
zasazeným
do rámu povinnosti
Utiš mě!
Ať nejsem to já
kdo ublížil
sametovým neklidem
Vina námi zmítá
Štěstí tonoucí
se stébla chytá ...
Nenech to být
vše se dá napravit :o)
18.01.2008 23:16:00 | Beepat
Někdy je vina
možná
jen kapka vína
na košili,
kterou
svědomí a pocit
položili
pro zmatení
srdce...
Perfektní báseň :-*
13.01.2008 23:57:00 | Levandule
snad ještě nezahynou
/a pár jich zbyde
pod nánosem prachu
vzpommínek/
.... :)
13.01.2008 20:56:00 | stmivani.na.lepsi.casy
někdy..
se pod tíží
způsobené vinou
veškeré naděje..
do klubíčka svinou..
(a hynou..)
13.01.2008 20:51:00 | Bean