"oka lapená v sítích
svým jasem bolí
vzpomínáš?"
zkus tiše nocí plout
a nemluvit o tajemstvích
jen zkus tomu jasu uniknout
ta moje rybářská je o cestách
/nešťastná v písku/
jak vlny o zem bijí
jak vlny jen jdou
a pěstmi zemí otáčejí
ta moje rybí mlčí a nemá víc než oči vran
/sítě z olova a sklenku medu/
kde cítí svůj dech
na bílých zdech
/když bezelstně toužíce po křídlech
svést svoji pýchu nedovedu/
Jen tiše nocí plout
a vzdát se světla pro svůj stín
jen zkusit tu noc obejmout
.
.
.
obejmout noc do cizích dlaní
jak oči topit se v nich zas
aby ta noc co bývá umíráním
chránila je a zachránila nás
obejmout zítřky které budou
jako baletky z tvé první básně
plakat trochu nad ostudou
že v bolesti se žije krásně
....rofl
19.01.2008 22:29:00 | Zamilovaná do nezamilované doby
Krásně se recituje, akorát mi trochu vadí dech - zdech, jinak z ní mám moc příjemný pocit.
18.01.2008 13:06:00 | Epona