Není mi dobře
v ústech zmije
s jedovými váčky
v dlaních
Na jazyku rozpouštím
čokoládu bejvalého
a v uších zácpa
dvou melounů
Tvé bejvalky
(výměnou za děti,
které s ní nechtějí být)
Přede mnou monitor
se servisem 24,
z dálky doléhá
hlasitý pláč
vlastních očí
(nemám na nájem)
Dospělá dcera
mi sedá do klína
a její tvrdost
měkne mým zoufalstvím
v záchranné objetí
V prstech otáčím
pomyslnou minci
a hledám její líc
(proč má jen jednu tvář?)
Asi i rub
má své slunce,
jen mně se nedaří jej otočit
k prsu abecedy
v aleji zrození
nových začátků
Velmi silná, emoční báseň. Nevím, co napsat, Levandulko. Je mi totiž hrozně moc smutno, nevím, čím to.
30.01.2008 16:05:00 | NikitaNikaT.
Levandulko, jako by nebylo nic jiného než samé trápení viď. Při tom by život mohl být takový krásný. tak nezoufej - věř že bude lépe. Přeji ti to. Ahojky Bobi
23.01.2008 06:28:00 | bobi bobie
Ta nějak povědomá situace, mistrovsky popsaná. Je fajn, že nezůstala v šuplíku.
18.01.2008 11:32:00 | J.Švihovský
Vždycky když je nejhůř příjde záchrana a na tebe bůh určitě nezapomene...
17.01.2008 16:06:00 | whiolet
monitor, bez známky dojetí
bez známky účasti
bez soucitu
ke tvým slzám,
žádá neveřejnost
o sdělení informací
k pohřešované tváři,
která zmizela z tvé mince
***
Jiří s.
15.01.2008 20:13:00 | j.c.