.
…a alkohol jim prolíval srdce,
aby na chvilku zapomněli
na nespravedlnosti světa
A my dvě, má krásná kamarádko,
stály jsme s přivřenýma očima,
co zkreslovaly svět
do ztřeštěně černých odstínů…
S opilými pocity
uprostřed tanečního parketu…
záviděly jsme infarktovým reflektorům
jejch třpytivé naděje,
co se pro pár polibků a pohlazení
zapomněly u baru …
Ach, jak moc jsme nestály ani za zmínku
…za povšimnutí
.-.
Byla noc, má krásná kamarádko,
a já najednou začala být povolná
…nepřemohla jsem chtíč…
A doma pak
…doma jsem do polštáře
s otevřenýma očima
vyplakala všechny devítiměsíční
slzy
za tu mou
střízlivou lásku,
která pro dnešek už definitivně
skončila v záchodové míse
.
.
.
Velmi podařené.Nebudu přemýšlet z čeho vykvetla inspirace.
Budu přemýšlet nad tím,kolika lidem je tahle báseň blízká.
24.01.2008 20:28:00 | Replix
Lizzzinko, básnička úžasná... Ale ty přece nemáš být ta smutná. K tobě si člověk chodí pro trochu toho sluníčka do duše... Takhle by to dál nešlo... ;)
23.01.2008 10:43:00 | Blázen? =)
jo holka... zhýralá nezhýralá, teď jsi na sebe něco práskla, tak už ti to nikdo neodpáře... ;)
20.01.2008 21:14:00 | prostějanek
pro dnešek skončila...definitivně skončila. a zítra ráno začne nová, krásnější nevinnější, tak na ni dej pozor...má krásná kamarádko!!!
20.01.2008 19:42:00 | Rozárenka