Návštěvnost
Dělával jsi mi grepy s cukrem
Dělával jsi mi grepy s cukrem
v houpacím křesle
říkaval jsi
ty moj strapuch!
A čím víc
přibývalo brázd na tvé tváři
tím víc
zůstavalo slupek v misce
Víš
strapuch ti trochu vyrostl
a asi je to tak správně
asi to tak má být
a...
a stejně se bojím
bojím
dne
kdy zůstane jenom ta
nahořklá slupka
Komentáře (9)
Komentujících (9)
Doporučit
Tiskfantastické - až mi běhá mráz po zádech...
05.04.2008 17:21:00 | Vladimír P.
mít dědu musí být požehnání... můj první děda zemřel moc brzo a já si ho nepamatuju, a ten druhý byl děsný karbaník. ale to už je taky moc dlouho... oni tu vždycky budou... je to pravda... chce to tomu jen věřit. neměj strach a užívej dneška...
29.03.2008 17:48:00 | Já Esther Ruth
Krásně vyjádřené, s trochou hořkostí grepu a úžasně opravdové
14.03.2008 21:03:00 | Eviah
grepová poezie..
slupky..
a děda..
co v tobě žije..
supertip..
a jen tak mimochodem, taky sem líná lemra ale je to tajemství..děsně tajný .o)
08.03.2008 07:55:00 | Bean
krásná...milá...hladící...
11.02.2008 11:08:00 | el viento
Pěkná básnička
29.01.2008 11:10:00 | takova
moc pěkné, hlavně vůči tvému dědovi, fakt..
26.01.2008 17:55:00 | Linushka
Mě říkal "pačuánec" =) Taky bych chtěl, aby o mě mohli moje vnoučata, takhle s úctou a láskou napsat... chtěl bych si to zasloužit...
22.01.2008 00:23:00 | Blázen? =)
Moc nádherná..láska a úcta z každého písmene ..krásný výraz strapuch..děkuji za to že mohu i takovéto skvosty zde číst :o)
21.01.2008 20:29:00 | Nút