Zborcené zdi ...
a v nich se prohání
jen vítr -
tulák nestálý .....
Já tady stojím...
Stojím a dívám se ....
Dívám se beze slov ....
.......z povzdálí ....
Zmizel zažloutlý
jízdní řád
a vlaky
jsou na cestě nikam ....
Zbytky zdí porostlé
zeleným břečťanem ....
vždyť je ho škoda -
v duchu si říkám ....
Z celé jeho krásy
zůstalo dnes
už jen pár silných
nosných zdí ....
Všechno zmizelo v
propadlišti času ...
a vlak tu už
dávno nejezdí ...
Slunce se ve zbytcích
okenních skel
téměř rozpustile
odráží ...
/Cítím zvláštní smutek
a v hlavě skládám blues .../
Blues o tom maličkém
zbořeném
nádraží ...
...ale důležitější jsou cesty, nádraží vznikají pro ně a bez nich zanikají... kdo zůstane na nádraží bez kolejí, nikam nedojede... :-)
22.02.2008 15:17:00 | Pavelpaja
... dovolím si radu - zajdi na autobusák! Podle Aťana jezdí Radost autobusem :) ..to by bylo, abys jí zase nepotkala!
14.02.2008 12:51:00 | Jiparo
Tahle mne dostala...
a proč, to dobře víš...
tiše jsem postála,
v dlani...máj...nevěříš??
V předsálí nádraží
kdysi mi úsměv dal...
teď tobě pro srdce
mlčky ho posílám!!
:o)
14.02.2008 11:55:00 | Cecilka
I když nádražíčko dosloužilo,nechováme se k němu hezky -nechat ho chátrat.Snad měl být předem plán co místo toho.
A ne:dosloužils,již mně nezajímáš.Tak je to i s mnohými památkami.
Alespoň krásné blues na jeho počest.
13.02.2008 22:41:00 | s.e.n