Myšlenky na svou smrt
v okamžik extáze.
Pohledět do očí,
zavřu je dvojhmatem.
Zapíjet potravu hroznovou krví.
Zadržet nutkání,
proklát už každého.
Rozmyslet další krok
skrze Tvé(mé) tělo.
Zabíjet anděla železnou tyčí.
Ach lásko já to věděla,
že potkám, jednou anděla,
Však jaké se to dějí divy?
Je či není anděl živý?!
a co to z jeho těla trčí?
Tys ho zabil kovou tyčí?
Šeptej mi drahoušku..
pohlaď mou pokožku...
Neboť má mysl Křičí
"Anděli trápí jej stín
jeho vin,
sejmi z něj břímě osudu,
jeho splín..
a pak si klidně zhyň."
Tak..no moc to neumím..ale snad se mi to trošku povedlo:-) přeju hezký den:-)
06.03.2008 09:58:00 | Lady Carmila
Mě ta poslední věta nepřijde tvrdá... Dokresluje celkový obraz. Teda pro mě... =)
02.03.2008 01:43:00 | Blázen? =)
Žádného anděla jsi ještě ve skutečnosti nezabila, ty jen zkoušíš co moje ucho unese, teď je však čas na lásku, pa
21.02.2008 13:50:00 | PatriceB