Muž závojem mlhy šel,
do ráje sbírat vůně žen.
Mlha byla z růží,
růže mu protkaly kůži.
Pak kůže voněla růží,
cesta se naráz úží.
Úží se do vašich retů,
úží se do vašich ran,
ďábel vyrytý v kůži,
já strach najednou mám.
Muž závojem mlhy šel,
věděl, že šel do pekel,
ne pro lásku krásných žen,
pro svou mlhu takto šel…
Zajímavá pointa...nevim jestli jsem ji pochopila, jak jsi ji myslel, ale líbí se mi.
28.02.2008 23:39:00 | Isobel