Poslední láska
Poslední láska
Dešťové kapky pleskají do chodníku,
hlína pas stažený má ještě mrazem,
ledovou tříšť houpe hladina na rybníku
a závoj z jinovatky padá na zem.
Vzpomínáš, jak jsme si do oka padli?
Jak tenkrát v zahradě voněly květiny,
jak bez lásky jsme oba chřadli,
ty jsi byl z městečka, já děvče z dědiny.
Kdo tolik štěstí nám seslal na zem?
Cítím se s tebou stále mladá,
s láskou je všechno lehčí rázem,
podívej - naše hvězda padá…
Byla to čistá láska, která trvá,
ta píseň v srdcích stále zní,
byla jsem tvoje láska prvá
a zůstávám i tou poslední.
© 2008, Sidy
Komentáře (14)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk
Ala... ano je to tak kez by na svete takova laska krasna byla aby nas nikdy neopustila.
15.03.2008 00:39:00 | carodejka
no tak to je vážně nádherný,kdo by nechtěl mít lásku první zároveň i tou poslední,vše by bylo v životě snažší,moc se ti ta báseň povedla.
14.03.2008 11:38:00 | Aluna
Dekujiiiiiii Vam vsem za cteni a komentare, u nas sviti slunko huraaaaaaaaa./ Ale mrzne/
06.03.2008 17:18:00 | carodejka
...málokdo má takové štěstí...málokdo si toho cení...málokdo si takovou lásku uchovat umí
05.03.2008 21:57:00 | Lota
Pak šťastná buď a střež si ji...
Jak nejvzáčnější divy světa...
Svou lásku, co nikdy neodkvétá.. :-)
05.03.2008 21:51:00 | labuť
