Píseň
Píseň
Po skále tančí si ohnivé obrazy,
v uších píseň, co stokrát jsi hrál.
Ve skelných očích čteš smutné dotazy.
Zda všechen ten čas... zda za to stál
Kruh kamarádů, však slyšíš jen jeden hlas.
Píseň tak stará dnes jinak ti zní.
To co bylo včera, nemusí býti zas.
Každičká chvíle je mou poslední.
Prochladlé prsty hladí mě po dlani,
však hlava s tesknivou hudbou jde dál.
Štěstí to pro všechny nebylo k dostání,
tak seděl tam s kytarou… seděl a hrál.
Píseň, co posté ve dvou se zpívala.
Bolestný nádech úsměv ti vzal.
Skrz slzavé údolí k ohni ses dívala.
A Já slova té písničky polykal.
Poslední struna se zpěvem doznívá,
s tónem jediná slza padá.
Po boku bolesti rychle se dospívá.
Kdo komu vlastně ukázal záda…
Po dlouhých letech, chci přestat naříkat.
Po dlouhých letech zkoušet zas žít.
Mít Tě tak u sebe, kus ze mě Tobě dát.
Ale jen tehdy, budeš-li chtít…
Komentáře (21)
Komentujících (21)
Doporučit
Tisk
Zpočátku hloubavá, melancholická, ale nakonec přece svítá jiskřička naděje, že si dá říct...Moc hezká :o)))
29.03.2008 10:23:00 | Jasmine8
zasloužila by zhudebnit, hrát potmě a popíjet u toho nějaký hořký pití; tleskám
13.03.2008 22:24:00 | drsnosrstej kokršpaněl
potichu jsem tipla...
12.03.2008 20:24:00 | Trdlo
je smutná, ale krásná..moc se mi líbí, asi taky proto, že dneska nemám na nic veselého náladu..
11.03.2008 22:32:00 | Boleslava
Je krásná a smutná zároveň, ale po konci přijde nový začátek teplých dlaní a úsměvu :-)
11.03.2008 08:29:00 | labuť
