Vzpomínka z lepenky
Vzpomínám na všechny své lásky
Nelásky...
A jako oblázky
v dlani
snažím se je udržet.
A některé házím jako žabky
do hloubky zapomnění...
Pamatuji
Všechny úsměvy darované
Jen mě ...
A...Stále ještě cítím
polibky ...
Na mé rozedrané tváře
z ranních strnišť...
A pamatuji všechny lháře!
Tvrdé rány
bušící
tak blízko klína,
který jste milovali.
A chladnou zem
kam dopadla jsem z oblaků.
Ne, nedá se smýt vina!
Omluvu, že jsem vaše...
Věc...
Nepřijímám!
Ochutnávám
Odpuštění...
pro sebe samu...
Laskám se
Svou proměnou
Teď už ... vím!
Nechci být těch,
co tolik ublíží.
A v každé době
Svého snění
stmeluji v sobě
Vzpomínku
na Lásku
bez mříží.
Já si ji zasloužím...
Ochutnávám.... tak tenhle kousek se mi líbí nejvíc. povedla se ti. nalákán. zase o jednoho oblíbeného autora víc.
13.10.2008 21:32:00 | kulishak
bezvadná básenka;-). Nedávno jsem potkala svou dětskou lásku a já ho vůbec nepoznala, jak se změnil!:o)
29.08.2008 17:57:00 | teranosaur
Děkuji, každý si ji zaslouží,jen věřit, že si ji zasloužíme, v tom jsem chybovala :O)
15.03.2008 19:34:00 | Jahudkka