Na hladině rybníka
je plno pestrých plachet,
surfaři tu zkoušejí
poetický balet.
Jeden se sotva narovná,
zpátky do vody padá,
nedaří se mu udržet
ve větru rovnováha.
Druhý je dosti zkušený
a balanc těžko ztrácí,
ale přemíra důvěry
se také nevyplácí.
Třetí nevnímá okolí,
plachtí si vlastním světem,
slyší, co smysly napoví,
má vládu nad tím letem.
***
Kterým směrem dál poplujem,
kde břehy navštívíme,
to jen vítr neurčuje,
my plachty nastavíme...