Naposled???

Anotace: někdy člověk přijde o něco, na čem byl dosud postavenej jeho život... spolu s tím odejde i část jeho samého... a trvá dlouho než se s tím vyrovná..:(

Svět se mi bortí...Všechno je jinak, než má být.
Vše, co mi tě připomíná zavírám s úlevou do krabice
a tiše prosím "zapomeň"
Ačkoli vím, že na tebe budu myslet stále.

A proč chci jen kvůli své dlouho skrývávané ješitnosti a sebelítosti
zahodit náš dosud krásný vztah,
který jsme společně budovali celých čtrnáct let?

Nesnesu pomyšlení, že máš někoho raději než-li mě,
když jsme poznala nádherné "Být jen s tebou- jedna pro druhou"
A to lživé slovíčko navždy...

Nedokážu se ti podívat do očí,
protože vím, že mám ráda víc, než je potřeba.

Zoufale prchám do koupelny,
neboť jen tam se mohu tvářit,
že ty zarudlé, opuchlé a ubrečené oči jsou od pěny šamponu...