Kostelník věcnou tuberou
odkašlal vlastní přikázání
svatební zvony proberou
dřevěné sochy z rozjímání
v boha já pořád nevěřím
svou víru skládám pro anděla
co šediví svým novým peřím
a zahradou se stala cela
přeji mu život medový
ač on je vlastně ona
anděl se nikdy nedozví
proč slavík v trní skonal
že sbíral pírka po polích
aby mu křídla složil
v louhu je máčel, aby sníh
zas do barvy jejich vložil..
láska už hory nepřenáší
možná tak mor a choleru
tisíce per se k zemi snáší
skládanky padlých andělů...
hmm. výborná
Noc na nás poulí oko rybí,
Noc,jenž zná odpověď na všechny otázky.
Pár vteřin přebývá a celá věčnost chybí.
Pár vteřin pro lásku a věčnost bez lásky
04.04.2008 14:42:00 | černočerný
...moc podařená básnička , jsem z ní mile překvapen , dobrá je i ta změna anděla v ženu , většinou se setkávám se změnou anděl ďábel ...a ta poslední sloka
ja snad nejvydařenější ...V celku to působí propracovaně , i rýmy nejsou moc známé a frekventované .
Mám z ní dobrý pocit Jirka
25.03.2008 16:28:00 | kavec