Samota

Anotace: Tahle věc vznikla, když mi bylo psychicky opravdu dost blbě a nevěděla jsem kudy kam.

Moře plakalo své slzy
a ty ulpívaly na mé tváři.
A od slz zůstávaly cesty
a mapy u mě na polštáři.
A moře plakalo čím dál více
a srdce moje také tak
a slzy skrápěly mé líce
a nedaly se odehnat.
A nebyl nikdo, kdo by je utíral
a nebyl nikdo, kdo by mě objímal.
Byla jsem jen já a věčná přítelkyně SAMOTA.