Anotace: Tahle věc vznikla, když mi bylo psychicky opravdu dost blbě a nevěděla jsem kudy kam.
Moře plakalo své slzy
a ty ulpívaly na mé tváři.
A od slz zůstávaly cesty
a mapy u mě na polštáři.
A moře plakalo čím dál více
a srdce moje také tak
a slzy skrápěly mé líce
a nedaly se odehnat.
A nebyl nikdo, kdo by je utíral
a nebyl nikdo, kdo by mě objímal.
Byla jsem jen já a věčná přítelkyně SAMOTA.
Jóó slečna Samota ta nikdy nesklame, ta vždycky přijde a Chce nám pomoci.
30.03.2009 11:38:00 | PPetrushka