Havárie

Jaro mrzne,
plive do korun
polosníh,
pololed.

Poledne zšedlo,
návěstí zbělela,
vichr klove
lomcuje kapsami
hluchých bilboardů.

Nám dvěma
něco začalo,
v poli u silnice,
kde vyfoukaný ozim
nevzešel.

A vozy,
jež jsme opustili,
klečely u krajnice,
zarostlé do sebe,
pokryté zraky
čumilů.

Protipádem
navzdory tíži,
naše cizí duše
pospolu k věčnosti
vyvýšeny smrtí
míří.