Ze zimního se vzbudil spánku.
Kolem vzduch již voní Jarem,
což žen kyprých láká tvarem
a lásce otevírá branku
Že šance mají na kahánku
v těle léty počmáraném ?
Tak jen nesměle se krad
a osvědčený zkusil trik -
u prvních představil se vrat
co by s deštěm obchodník
Že nebývá v tom kraji zvyk
hostům ukazovat záda
či selat šťastný zazněl kvik,
což každá selka slyší ráda,
tak vítá jej jak kamaráda
a rozplynul se otazník
zda podvod nepřináší věnem
a faleš nelíže mu paty
Pak, skryt třešní za poupaty,
lesk na čele oroseném,
na počasí přived téma
zahrada jak suchem pláče...
Že zaděláno je na koláče
předčasně se říkat nemá
a při objetí šeptat "zde ne"
má sílu jako víno křtěné
Bych vkusu nepřesáh teď míru
vyprávění končím zkrátka
Zavřela se tiše vrátka
jak se sluší kavalíru
co lásce padl do tenat
Z lahve když vylétne zátka
nedbává se moudrých rad
Dejte pokoj s jarem, začne lítat ten hnusnej hmyz
jako ovádi, mouchy masařky, komáři, kteří si zvyknou
na Raid, začne pálit slunko, kdo to přežene, postihne
ho rakovina kůže,...
Dávám přednost chladnějšímu klimatu, kde vás tyhle
neblahé vlivy jentak nepotkají.
08.05.2008 14:05:00 | jehlaspichlas
moc krásné verše... vem mě na procházku ke studni .. taky bych si trochu nabrala ...
09.04.2008 11:32:00 | ni.va
pěknej závěr... moc
a tělo léty počmárané, to jsme vlastně všichni čím dál víc... barevní... to nezní špatně
03.04.2008 18:38:00 | Trdlo
starý příběh, stará slova...
moc ráda sem ho četla znova
krásně si to zaznamenal
jak ten muž a jedna žena
v jarní náladě
doma nebo v zahradě...
jo, taky už su potichu
po hříchu...
:o)
03.04.2008 12:50:00 | hanele m.
Pravdu díš... někdy v nejlepším přestat...je ale kříž... to netíká se básně Tvé... Ty dál piš ! :o))
02.04.2008 10:29:00 | labuť