Nektar žití...

***

Nejsem sběratelem iluzí
v té kupce hnoje, jménem svět
a nemám zájem o referát
na téma „život je svině“
i když jsem sepsal, to mi věřte
dost podělaných vět!

Tisíckrát soumrak bohů
zahalil moje dny
říkají že nemohu?!
do dlaní nabrat nektar žití
(a dělat, že mi není k zblití)
Kdo bere lidem jejich sny?!

Spoután v kazajce osudu
co sudičky mi nadělily
mám tonout v moři pláče?
ty prapodivný děvy
mě uzavřely do sudu
jak nějakýho sráče...

Peru se a řvu jak lev!
že nejsem, nikdy nebudu
ten, co pustí žilou krev
navztek svýmu osudu
se raděj všemu směju
a v srdci bizarního krále
naoko kleju...
a nektar žití..
piju neustále!

***