Cit
Cit
Anotace: Jako vždy prosim o komentiky...a vy se na mě jako vždy vybodnete...je to..takovy na pul..spiš ale povzbudivější...
Může snad smutná chvíle s námi neotřást?
Nezměnit výraz naší tváře,
Hřejivý pocit ze srdce neukrást?
Snad blázen by musel člověk být, by zůstal v klidu.
Či srdce sám led mít,
ztratit všechnu víru.
Smutný život musí být, když neuroníš slzu.
Když kamenný výraz máš,
a žal nezjitří tvoji tvář.
Když cit si někde schováváš, kdo políbí múzu?
Proto neboj se jej projevit, ukázat svůj cit,
vždyť na světě sám být-
to nechceš, tak zkus lásku,radost,žal i vášeň objevit,
důvěru, oporu a přítele v nich mít.
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Tak Frenci, tahle je fakt pěkná a ze života. A těch pár řádků, co se rýmuje, je jedna velká pravda =)
25.04.2008 21:31:00 | Leňórek
Báseň je hezká citlivá,téma zaujme,moc se mi líbí.
Jen více a častěji psát si myslím,že ti chybí.
12.04.2008 14:11:00 | s.e.n
tak tomu se rika podarene dilo z nouze! pekny, fakt pekny. na to ze ti to prej neslo psat. hodne pravdy v tom je. tyka se to nekoho urciteho?! povidej, prehanej
11.04.2008 19:58:00 | Ta Naivní
Po přečtení me tekly slzičky.. je to hodně podobné tomu, co teď prožívám... co jsem si myslela, že v mém věku už ani nepřijde.. LÁSKA .. chce se mi dělat bláznivé věci.. smát se i plakat zároveň.. je to krásné i když blestné.. není opětována.. Pište dál o citech, lásce, zklamání i naději.. i já bych psala, kdybych slovy dokázala srozumitelně vyjádřit co cítím ..
11.04.2008 06:37:00 | tajik
