Ztratil se v hluchotě,
jež za rohem
slepě vyrůstá.
Stojí a hledí
ona volající,
mírné oči v slzách
utonulé.
Neslyšel pro zlobu
ani zbytky slov,
muž odešel.
Tupá bolest zůstala
a štkaní zarývá se
do útlých ramen.
Květináče na římse
byly u té hádky,
rostliny přežily,
žena osaměla.
Četla jsem to pořád dokola snad tisíckrát a pokaždé jsem to viděla živě před sebou..
04.07.2008 10:23:00 | Janetee
...nejvíce mne oslovila ta druhá sloka...připadá mi jako by tam ani do té básně nepatřila , byla vytržená z kontextu jinačí básně...ale to je pouze můj osobní názor...jinak básenka moc pěkná a četl jsem si jí několikrát za sebou ...Jirka
23.04.2008 12:34:00 | kavec
hádkama trpí aj rostliny, sou vnímavý... no vzpomeň si na pyšnou princeznu - tam to bylo jiný zlo - pýcha... a kytička uvadla...
11.04.2008 22:56:00 | hanele m.