Žijou ještě,
lidi v tomto městě?
Žijou tak,
jak žil jsem já?
Holky, chlast, bitky,
to jsem měl rád.
To bylo mládí,
velmi divoký.
Bloudil jsem
v propasti hluboký.
Nyní jsem zmoudřel,
tak ptám se.
Zda člověk
vlastně zná se?
Kdy pochopí,
tu cenu života.
Když z dětských
bot vyrůstá.
Musí si za svým stát,
ale uvědomit si,
koho může mít rád.
Jsem zvědavý, jak se na sebe budeme dívat za pět let. Mám pocit, že naše současnost nám bude zase v budoucnu připadat alespoň částečně jako "hovadská léta", ale to je dobře, aspoň je vidět, že se nějak vyvíjíme.
13.04.2008 11:03:00 | CorrimsonTom