Pták nad hořícím lesem

Anotace: Výplod jednoho ze školních poetických momentů, co si na nás vymýšli naše potrhlá paní profesorka. Je to dost teatrální? :-)

Pták: Nahoře obloha modrá se,
Ovečky bílé se vesele pasou
A dole?
Černočerný les zmítaný zkázou

Les: Před chvílí dřímal jsem, poledne se vleklo
Tu cosi vyruší mě
U srdce mě píchlo a zžíhající bolest se šířila celým tělem
A teď už si jen hořím a hořím

Pták: Jaký je to pocit?
Být lesem plným života
Být nenasytnými plameny olizován,
Cítíš život?

Les: A jaké je to létat, řekni
Být volný jako pták?
Moci tak nechat oheň i stromy za sebou a kořenů si nevšímat?
Cítit život..

Oheň: Život, to je relativní pojem
Život jsem já, život i smrt
Vy si stěžujete?
S dovolením bych prošel

Býti ohněm též těžký úkol skýtá
Ničím, pálím, zžíhám…
Avšak dobrým sluhou, špatným pánem bývám
To je úděl můj, těžký stejně jak ten váš.