Šachovnice

Anotace: Věnováno Tobě, můj živote!

Když poprvé jsem proti Tobě táhla,
snad ještě jsem se bála,
ale časem zvykla jsem si,
že neřekneš mi nikdy ber si.

Když první střelec padl,
smutek mě hned ovládl,
jenže teď už nekřičím,
pasti Tobě nelíčím.

Když první garde výhružné
mi dámu spanilou ohrozilo,
strach měla jsem ze hry rozehrané,
však teď už vše pominulo.

Když poprvé šach vyslovil jsi,
posměšně řekls bojuj si.
Já ale na útěk se dala,
zbaběle jsem se chovala.

Jenže dnes už není útěku,
nebráním se Tvému útoku.
Tak už to řekni, zakřič do prázdna,
já vím ,že tahle hra je dávno prohraná.