Anotace: o té, co ji každý máme v sobě, ale jen někteří o tom víme a ještě méně nás ji poslouchá
Srdce své držím na dlani,
vidím jak mi buší,
rozdrtit mi jej něco zabrání,
nazvěme to třeba duší.
Ta co rozum má,
ale rozumem se neřídí,
city nejlíp zná,
nerada vráží do lidí.
Rozum často duši přehluší,
lidé pak jak slepí jsou,
vůbec bez ní netuší,
že život je jen srdcí hrou.
pro dnešek s eloučím bráško, tvé básně jsou jako vžd ykřičící do dvěta, snad dokážou probudit ty nenechavé spáče, kteří jen hloupě marní své životy...opatruj se a příště vlítnu na další tvé poklady:o)papa tvá sestřička
16.11.2005 16:40:00 | Sunny