..pevnou pradávnou stopou
vešla do kouzel a do tmy,
opředená zlatým větrem,
osmělená opatrnost..
..příčka za příčkou,
stín za světlem..
..tajuplné tóniny čtvrtého měsíce
zazní milující tesklivostí,
spjaty s přírodou
zúrodní naše přání vlastní krví..
..básníku,
pod lípou stojíš ukrytý,
chvějíc se až po paty
při tolikerých obrazcích
jež vidíš odvíjet se z plamenů hranice..
..hněv vichru,
když rozkymácel obyčejné mocnosti,
změť hadů
plenící čistý klín,
vlídné činy
plujíc rozhořčeným oceánem..
..tak dál plač svá slova,
nechť tvé slzy dopadají přímo
s modlitbou až ke hvězdám,
ať zvroucní hlasy nečisté
a láska mezilidská
ať svatou je nadějí..
To je krásná tajuplná báseň a její
slova a následně obrazy
se naléhavě derou do mysli,
nutí k spolusouznění.
30.04.2008 21:21:00 | s.e.n
Po staletí zní ta píseň, smutně,
mládenců pláč, jiskry létající,
o panence na hranici
v plamenné sedící kutně,
to statný hoří lípy kmen
kde básník stával, zarmoucen
***
Jiří s.
30.04.2008 14:58:00 | j.c.
...když pominu chválu, na tvé básně, kterou už je vlastně zbytečné stále opakovat je zajímavé, jak nás ten čtvrtý měsíc stále a znova přitahuje čímsi magickým …
30.04.2008 00:40:00 | WhiteSkull