Cítím tvé polibky
mezi dešťovými kapkami...
nezkouším oči otevřít...
Cítím tvé doteky...
bláznivě krásné vyznání
a touhu...
žít...
Hřeješ mne svými rty
mezi chladem vody
padající...
Cítím, že po tváři
i známě slaná krůpěj
padá
a s ostatními se
zvolna mísí...
Může za to
ta voda?