Návštěvnost
Konvalinky
Konvalinky
drobné květy,
svazek za pětadvacet…
stíhám se v myšlenkách vracet
- cestou kolem stánku –
do dětství…
v šesti :
dárek pro tebe - ,,živé květy“
( s konvalinkovou vůní ),
a radost – tak jen máma to umí,
když jí dítě něco dá.
Jak je to dlouho…
Můj věk už se na desítky počítá.
A vlasy mám napůl šedé.
Vzpomínám…
Třeba na chleba s medem,
na vitakávu k snídani,
na o půl sedmé svítání
denně, za zvuku rádia,
kdy si nás budila,
na ledové obklady nemocných uší,
na Tvoje moučníky,
na to jak hladilas´
bolavou duši,
na času mezníky…
Nic z toho se neztratí.
Ty tisíce drobností,
i velké věci,
co stále dostávám…
Dětství se nevrátí.
Dál svou mámu ráda mám.
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
TiskNení co dodat, dílečko mluví za sebe, je skutečně překráné a také jsem zavzpomínala ... jen mlčky tiše sedím s myšlenkami ...
12.05.2008 09:48:00 | NikitaNikaT.
krásná. Já natrhal poměnky s modřicí na pastvě mezi stračenama. Mám tam takový místo už léta a máma vždy pozná, odkud jsou. Vždycky říká " kovboj si vzpomněl :-). 1***
12.05.2008 06:29:00 | cevert
Něžně a prostě - mamince!
11.05.2008 18:32:00 | Bíša
...1*...
11.05.2008 17:03:00 | WhiteSkull
Jsou věci, které nepominou...nebo aspoň které budeme mít stále v paměti :-)
11.05.2008 14:17:00 | Chancer
moc krásne, až mě to dojalo, ani jsem to tak nevnímala jako basen,ale spis jako ze srdce vyznani pro nekoho koho budes mit navzdy v srdci...každý vzpominame na to sve,ale v podstate vsichni na to stejne...mámy jsou prostě mámy,, nenahraditelné...
11.05.2008 11:48:00 | saddova