Propast

Anotace: Tak něco o životě a o nenaplněné lásce

Každýmu z nás se může stát,
že s cesty sejdem a do propasti vejdem.
Není to věc k odsouzení,
ale spíše k pochopení.
Spadl mi tam človíček,
a já ho chytla kousíček.
Řekla jsem mu,chyt se pevně!
At neskončíš na dně.
Pak jsem jen dodala,neboj!
Ale ted už je to tvůj boj.
Rozhodni se jak sám chceš,
bud se chytneš a nespadneš.
A nebo se pustíš a dopadneš.
Stejně je to zajímavé,
většinou jsem měla ruce nabízené.
A dneska já tu ruku podávám,
a ani nad tím neváhám.
Jenže je škoda,že se mě ta ruka pustila,
tak ráda bych jí držela.
No nic,muj čas už vypršel,
Tak jako on mi odešel.
A já musím svou cestou dál,
a nevnímat,že tam někde stál.