Rakovina...

Anotace: nemůžu to komentovat.. nemám na to sílu, ta báseň mluví sama za sebe... omlouvám se...

Život je svině
a jen ubližovat umí..
Naco je štěstí,
když zpozarohu čumí??
Ukazuje prstem
a tlemí se všemu
a přitom tě má chránit
proti všemu zlému..

Vždycky se říkalo,
že sedne i na vola..
Tak proč tu není,
když ho člověk potřebuje,
když ho zavolá??

Proč nás vždycky opustí
v tu nejtemnější chvíli,
aniž by se zeptalo -
jestli vůbec smí-li??

Proč to vždycky odnesou
ty nejčistější lidi??
Proč tomu štěstí nezabrání,
když to všechno vidí??

Mám jednoho kamaráda -
znám ho z práce i ze školy..
Tak proč mu sakra štěstí ukázalo záda??

Že mu prý rakovinu celkem pozdě našli
kamarádka mi dnes ve škole pověděla..
Už se mi začalo všechno spojovat - i to,
že jsem ho dlouho neviděla..

Byla jsem v šoku,
celou mě zalil mráz..
zmlkla jsem
a jen přemýšlela..
Pomalu pak plynul čas.
SAKRA!!
Kéž by jsem to změnit směla!!

Zas by se mnou chodil do práce
a spolu sme se smáli..
Zas by jsme dělali hlouposti
a manažery štvali..

Však teď je vše jinak
a bojím se moc,
že jednou až příjde noc
mi můžou zbýt jen vzpomínky..