Víte jak voní máta ?

Víte jak voní máta
a modré vodopády levandule
a srandovní žebříčky rozmarýnu ,
nebo žluté tečky třezalky
a taky koberce mateřídoušky?

Jo , určitě víte .
Sice řeknete , obyčejné vůně .
Ale víte taky ,
že jsou hladké jako hedvábí
ze starých vojenských padáků ,
a že se i tak vznáší ,
až se dostanou do nebe?

A bohové , že si z nich vaří čaj ,
nebo namíchají mochito s mátovou vůní ,
a společně ,
že si nalévají a popíjejí
a klábosí ,
jen tak , po božsku?

Ta představa se mi fakt moc líbí ,
pořídím si asi bylinkovou zahradu
a budu jim do toho nebe vonět .
A oni nebudou mít čas a ani chuť
se hádat a házet na lidi boží zlo a plivance
v podobě válek a pitomého politikaření .

Kdyby nás bylo víc a celá kulička by voněla ,
třeba by je to omámilo natolik ,
že by zahodili božskou ješitnost
a začali se chovat vážně božsky ,
a přišli by i na to ,
že nepotřebují žádné oběti ,
a už vůbec ne , lidské korunky ,
a že svět je hezčí a voňavější
bez všech těch chytrých a vychytralých pitomců .
A že i pro ně by to bylo lepší ,
protože by je nikdo neotravoval kvůli hloupostem ,
a taky jim nikdo nenadával ,
a nikdo by na ně nic nesváděl ,
a oni by měli víc času
na božské dýchánky , mejdany
a vesmírná divadla .
A taky by třeba začali psát básně .
Božské básně , víte ,
o lidech
a o jejich báječných vůních..

Jo, tak takhle mi voní máta .