Vykolejený blůůůůůes

Anotace: metafora života

vypadá to pokaždé
minimálně
navždycky

a potom

jako
prach
na
světelné
křižovatce
elegantně

zmizíš

.
.
.

hledám
tě
neonovou
nocí
s
láhví
alkoholu
a s cigaretou
v koutku
i v těch
roztrhanejch
džínsech
který
nesnášíš
protože
dámy
mají
nosit
sukně
a
podobný
civilizovaný
nesmysly
za
kterými
se
skrývá
jen
chlapská
touha
to
taky vím

.
.
.

ale ty mizíš
jako bys
snad
na
to
měl
patent

.
.
.

nevím
kdy
bude
další
příště

.
.
.

je léto
příšerně
horký
a
špatně
se
žije
s
místenkou
do
přeplněnýho
vlaku
ve
kterým
stejně
budeš
stát
celou
dobu
a
čekat
až
příjde
protivná
průvodčí
a
řekne
sem
nepatříte
protože
máte
děravý
džíny
a špinavý
hadry
a taky
místenku
do
první
třídy
v
kapse
u košile
která
vám
v
tu
chvíli
je
úplně
na hovno

ten

vlak

se

totiž

jmenuje

ŽIVOT

.
.
.

a v něm
jak známo
jsou
místenky
i
slzy
úplně
nanic

prostě někde
nastoupíš
někoho
přibereš
aby
zas
mohl
poanglicku
zmizet
a on

zmizí

.
.
.

třeba vypadne
z okna
jak
láhev
kolikrát
vypadne
to
co
tam
nemá
být

.
.
.

zbývá
jen
zatáhnout
za
brehmse

.
.
.

ale
pokud
aspoň
trochu
věříš
v
toho
svýho
Boha
kterej
určitě
nenosí
špatný
oblečení
a
ještě
horší
pověst

..........

dojedeš

možná

i

domů