Začnu duhou na obloze
Jak se pěkně sluší
Podívám se na ni dlouze
S rozervanou duší
Třpyt hladiny na rybníce
Tajemně se blýská
Oddávám se svojí touze
Opět se mi stýská
V červánky se rozprostírá
Do tajemných dálek
Po slzách se v zrak můj vtírá
Veselí jsem dalek
Teplé barvy v plné kráse
Optimismus vítám
Z fialové s černou zase
Chmurný pocit mívám
Růžová mě jemně hladí
Sladké opojení
za zády je věčné mládí
Oddávám se snění
S hnědou hnědnou předsevzetí
Zodpovědnost skrývá
Šedá bere do zajetí
Co svobodné bývá
Zelená je barvou lesa
S vůní pryskyřice
Žlutá u srdce mi plesá
A to čím dál více
Směsí barev roste
Krása v zapomnění
Rozkvetlá je tráva
Než se v podzim změní
ohledně rytmu souhlasím se saddovou - že pokulhává - a nesouhlasím s tím že je to maličkost k přehlídnutí - dobrý myšlenky a nápady si zasluhujou padnoucí kabátek - hlavně pravidelně vázaný verše by kulhat neměly - měly by plynout a nést čtenáře hladce těma myšlenkama a obrazama :o)
no ale líbí se mi to - mám ráda barvy a něco podobnýho sem kdysi taky napsala, kolegiálně oceňuju :o)
07.06.2008 10:39:00 | hanele m.
Hezky napsané
04.06.2008 21:19:00 | Ewineccka
..duši prázdnou nemáš,
bolavá je,
touhu změnit věci máš,
smutku propadáš..
.......................
..bílé-čisté,
maluj-je čas..
03.06.2008 06:40:00 | igniss
dle meho skromneho Saddovkého názoru se mi tato líbí nejvice, prozatim, co jsem od tebe cetla, libi se mi jak obsah, tak i slova, jenž jsi pouzil, rytmus sice sem tam kulha,ale to je takova niterna malickost, ze se tim nebudu zatezovat, jak rikam, jsem velmi mile prekvapena :)
02.06.2008 21:12:00 | saddova