Dál, dál, pořád rovně za nosem

Na cestě s Aladinem, po vyhřátém asfaltu
S růžovými chuchvalci radostí
Moříš se od rána do večera
A neohlížíš se zpět
Možná jednou, až se zas u cesty objeví motel
A modrá neonová záře tě téměř oslepí
Spolu se strunami na schodech
A chraplavým hlasem
Smíchem krásy všednosti
Zahalíš se do těžkých řečí
V úplně cizí místnosti a s lízátkem v ústech
Slunečními brýlemi na nose
Nechci nic vidět!
.
A pak to začne zase odznova
Zvony každé ráno
Kohouti na rohožce
V mlze pouťových atrakcí
Tě to zas unese
Do snů, kde není smutku
Ale které se nikdy nevrátí.