Tak jak k stromům patří listí,
já jsem lano, co Tě jistí,
když ztratíš půdu pod sebou,
já jsem křídla, co vynesou
Tě zase vzhůru do oblak,
jsem vítr, co odfoukne každý mrak.
Já jsem Slunce a hřeju Tebe,
já snesu Ti modré z nebe,
já jsem vůně květů z dálek,
já jsem horké kávy šálek.
Jsem plamen lásky, co držíš v dlani,
jsem lesní skřítek, co se Ti klaní,
jsem pírko páva, cos našla v trávě,
jsem jablko, co snídáš právě.
Jsem mořský příboj, co Tě hladí,
jsem vločka sněhu, co Tě chladí,
jsem vzduch, který je kolem Tebe
a jen pro Tebe mé srdce tepe...
03/2008
» Láska nespočívá v tom, že se lidé na sebe dívají, ale že hledí společně jedním směrem.»
Moc hezká!ST za obsah, myšlenkové dílko a mě se moc líbila...Hodně citu, lásky, opojení a touhy v básni je mnoho!
23.06.2008 10:29:00 | Ewineccka