.
netoužím být
na ramenou davů nošena
chválu od jedněch
od druhých dostávat košem
netoužím po slávě
jež je jako med
sladkostí zavírá ústa naposled
nechci stát pomníkem
na rozhraní věků
chci být obyčejným kamenem
co nezastaví věčnosti řeku
chci být životem odrolena
jako ostatní
slabí i silní
zbabělí i udatní
chci být jednou
jako žlutý javorový list
jejž boží ruka
bude v zamyšlení hníst
.
Krásné, ale radši bych chtěl být stromem, protože budu vědět, že na mém místě zase vzejde něco z toho, co po sobě zanechám ;)
07.07.2008 22:57:00 | Demedalex
už teď jsi
list zelený,
zralý,
hnětený
sluncem v poledni,
nad ránem
notně ospalý
a stále nepopsaný
07.07.2008 19:38:00 | a_tao
... skromnost je výsada milujících ... a hodně slušivá ... září ti duše daleko ...
07.07.2008 14:47:00 | Marcella
Celé dílko se mi moc líbí, má hlubokou myšlenku, je to poutavé, k zamyšlení.
07.07.2008 09:15:00 | Selča
ja chcem byť slobodný ako mrak
a chcem byť zdravý
a mať zrak
a chcem byť básnik
len tak
a nie naopak
06.07.2008 16:13:00 | Luboško