Anotace: .. snění .. o něm .. tom ''Mém'' bohužel/bohudík jen vysněném příteli do deštivého rána ..
Pomalu propadám
tou rouškou noci,
chci, abys už přišel,
snad budeš moci.
Nakoukni na chvíli,
oknem vpluj ke mně,
počítám motýly,
jistě že po tmě.
Přešlápnu na místě,
i zatajím dech,
cítím se nejistě,
zaslechneš jen vzdech..
Pomalu vstřebávám
sílu tvé aury,
snadno se dostávám
na postel, chmury.
S dechem nevystačím,
cloumáš mnou ve tmách,
za chvíli odejdeš,
vše skončí ve snách?
Šeptání do noci,
tichem doznívá,
''Zůstaň tu prosím dýl,''
pohled dozpívá.
Opouštíš postel mou,
ve snách tě navštívím,
kdy napojím duši tvou,
nikdy se nesvěřím..
Vzpomínky mé jak motýli
na něžných křídlech letí,
než-li noc v den zas zešílí,
(než napočteš do pěti!),
já vstoupím tiše do Tvých snů
jako Tvůj dávný trubadůr,
strážný andílek všech Tvých dnů,
a písně moje v mol i dur
budou Ti víru dodávat
a tišit ten Tvůj žal,
štěstí já nosívám vždy rád
a vždycky jsem si přál stál,
být tím, kdo nosí naději,
kdo slzy mění v smích...
Víc než Tvůj pláč já raději
mám oheň v očích Tvých!
20.07.2008 01:13:00 | Kozoroh 1