Já klaun a šašek krále
nemám oči nevyspalé
jen zrudly pláčem
za oponou
na karnevale
Můj a váš smích na sále
ovace v stoje, táhlé
jevištěm kráčet
a poklonou
žít neustále
Královský zámek na skále
s princeznou.. a tak dále
jiného hráče
chce, mne s tonou
touh míjí stále
Já citem lásky spálen
jí nikdy neodhalen
slzama smáčen
růži vonnou
miluji.. ale
Na slzy je vždycky brzy
odhalit neodhalené
to nedúvěra mrzí
a tak stát se musí
co se stane
když zůstanou ústa němé
20.07.2008 15:37:00 | SZN
moc výborně napsané...klaun a jeho slzy, co rozpouští masku až za oponou...
20.07.2008 11:11:00 | Verena
To ALE tolik bolí,
a domnělý klaun dále slzy roní.
Posílám slunce a vánek.
Snad bolest zhojí...
20.07.2008 09:19:00 | spare