O lampě, světle, duši a cestě.

Sbíráš střepy z lampy mého světla
podobny jsou slzám když padají Ti z dlaní
že řežou Tě a pálí trochu jsi se lekla
když teď už nemůžu Tě bránit

Máš touhu na tisíc a jeden důvod ptát se
tak dotýkáš se myšlenek jenž spalují i mrazí
Tvou jizvou v duši z vyhasnutých lásek
má něžně proletí a nekonečnem do nových světel vchází...