Věčné léto a půvab pouště ,
bohatá temnota
kde bujní údy ,
vlasy hustohřivé
a hvězdy ,
zeleně mořské.
Tam se promotává
s nocí den ,
snění , chtění
a náhody krásnější
tisícileté nepaměti .
Učiň tedy z noci den!
Když varem zlata rudým
proklál jsi srdce ,
i tělo bité o skálu
si vem .
V důvěrném prostoru ,
ať přívalem
rozpustí se a splyne ,
čas a dálka zoufalá .
Člověčenstva
vysypaný šrot ,
ať sváže ,
uzel Venušin .
Již rozvaž ten uzel Venušin
s klubkem snění, chtění, náhod
co těla k skále vrhá stín
na vrcholcích času pagod
Již rozepni tu jemnou přasku
bujných údů vlasů hvězd,
ty v uzlu změnily se v lásku
věčného léta pouštních cest
***
Jiří s.
29.07.2008 23:13:00 | j.c.