Transcendentální...

Budu mrak.
Popluju mořem nebe, kde dno je hladinou.
Funebrák,
jenž usnul pod svou modrou hlínou.
Pomalu
do ztracena se rozplynu.
Formálu
se vyhnu a utrhnu květinu,
bílou
jak pěna pod splavem ještě zatím.
Silou
pak, veškerou, co mám se ztratím.