Všichni máme vzpomínky,
díky nim jsme takoví,
barevní jiní, zvláštní
a přece stejní.
Pouliční lampy nesvítí,
Žijeme ve světě neverbální komunikace..
ve tmě jsme krásní.
k čemu věty?
Někdy stačí slova...tady.. teď.. hned..
a když jsme jetí?
Zvuky stačí..
Jsme přerostlé děti
ooo jeee ,uhm,wrumf....
jsme jetí
stačí nám zvuky a slova
pořád a znova
jsme jiní a stejní,
ale i tak se máme rádi
připomíná mi to legendární větu jednoho kluka:,,Každá je v noci hezká, dokud se vedle ní ráno neprobereš. Zhořkne a pro příště nepomůže ani noc." Tak děkuju
10.08.2008 11:42:00 | její alter ego