Náměstí střepů
Náměstí střepů
Chtěla jsem, aby se setmělo
nebe blankytně slastné nebylo
Teď tu mlčím se sivou oblohou
barevné střepy citů u nohou
Vůně letní půlnoci se vzdálila
obrysy kmenů smazala
Na tichém Puškinově náměstí
červenec prohrál sen o štěstí
nebe blankytně slastné nebylo
Teď tu mlčím se sivou oblohou
barevné střepy citů u nohou
Vůně letní půlnoci se vzdálila
obrysy kmenů smazala
Na tichém Puškinově náměstí
červenec prohrál sen o štěstí
Komentáře (7)
Komentujících (6)
Doporučit
TiskKomentáře
Ano, Gregy:-)Neprozit a nebo tisickrat prozit s jinym koncem...
05.01.2009 21:39:00 | Rolnička
A hele, tady už jsem byl...
To datum návštěvy...
Člověk by si přál, některé dny neprožít.
A nebo prožít tisíckrát znova?
M
02.01.2009 22:19:00 | Gregy
Moc pěkná:o))
26.08.2008 22:13:00 | Holis
Velmi zajímavé, poutavé, má to hodně do sebe, líbí se mi to ST!
26.08.2008 18:49:00 | NikitaNikaT.
Slabě melancholická a potichu křičící...
Oslovila.
Děkuji.
26.08.2008 13:09:00 | Gregy
krátká, ale to v ničem nebrání.. stejně je plná barevných střepů pocitů a třošku zavádí k pozastavení se nad tím, kdy ty střepy citů ještě tvořily celek..
26.08.2008 11:04:00 | Emily Winnacott
krásně napsané
26.08.2008 10:33:00 | Erion Fate